Oscarové soundtracky – kdo má šanci zvítězit?

25. 2. 2011 Článek napsal: Honza Gažko

Už časně zrána v pondělí 28. února si filmový svět oddechne a několik desítek Oscarů bude rozdáno svým novým majitelům. Letošní ročník cen Americké filmové akademie se, alespoň u nominací za nejlepší filmovou hudbu, trefuje snad do všech zásadních hudebních žánrů současných soundtracků. Mezi nominovanými soundtracky nalezneme dobrodužnou symfonickou hudbu prvotřídní kvality k animovanému filmu How to Train Your Dragon (Jak vycvičit draka) skladatele Johna Powella, ale i kombinaci orchestru a precizní elektroniky v majstrštyku Hanse Zimmera Inception (Počátek). Milovníci decentní hudby si přijdou na své u snímku The King’s Speech (Králova řeč), ke které složil hudbu Alexandre Desplat. A na konec tu máme jednoduchou elektro-akustickou hudbu z Facebooku (The Social Network) dua Trent Reznor a Atticus Ross, a také moderní mix exotických motivů hudebníka A.R. Rahmana k dramatu 127 Hours (127 hodin).

Pojďme si detailněji představit jednotlivé soundtracky, které se dostaly mezi nominované na Oscara a z nichž akademici budou vybírat vítěze. A to i přes to, že mnozí s letošním výběrem silně nesouhlasí. Ale o tom až jindy.

127 HOURS (127 Hodin) – A.R. Rahman

Režisér Danny Boyle si opět přizval skladatele A.R. Rahmana ke složení hudby k jeho loňské novince 127 hodin. S Rahmanem totiž spolupracoval na předchozím úspěšném Milionáři z chatrče, za který Rahman získal dva Oscary (a to prosím ze tří nominací). Tentokrát je Rahman nominován pro změnu dvakrát, za nejlepší píseň a hudbu právě k dramatu 127 hodin. Samotný příběh o muži, který na několik dnů uvízne ve skalní průrvě, si přesně říká o minimalistickou hudbu podpořenou jednoduchým orchestrem a elektronikou. A to je přesně to, co ve filmu funguje na výbornou. Stejně tak fungují na výbornou i zvolené songy, včetně výborné úvodní skladby od Free Blood s názvem Never Hear Surf Music Again nebo Lovely Day od Billa Witherse. Přestože si Rahman se svojí hudbou pohrává, různě ji mixuje, sampluje perkuse a předvádí různé kytarové veletoče (finální skladba Liberation), mám ze soundtracku jako samostatného média smíšený pocit. Místy se člověk nudí a místy je nadšený tím, co lze vytvořit pomocí jednoduchého rytmu a tuctové melodie. Ale to nic nemění na tom, že hudba ve filmu funguje na jedničku a je otázkou, jak se k tomu postaví akademici. Osobně si myslím, že Rahman Oscara za nejlepší soundtrack nedostane, ale je možné, že mu zlatou sošku přinese jeho další nominace za nejlepší píseň If I Rise, kterou Rahman složil, nazpívala ji Dido a my ji můžeme slyšet během závěrečných titulků.

HOW TO TRAIN YOUR DRAGON (Jak vycvičit draka) – John Powell

Johna Powella lze přirovnat ke skladateli Randymu Newmanovi. Je specialistou na animované (a plastelínové) filmy jako Roboti, Shrek, Slepičí úlet nebo Bolt – pes pro každý případ, ke kterým dokáže složit moderní orchestrální hudbu. Pro animák Jak vycvičit draka skladatel Powell spolu se svým týmem orchestrátorů čítající cca 10 lidí složil dobrodružnou hudbu, která se točí kolem dvou hlavních motivů, s nimiž se seznamujeme hned ve skladbě This is Berk a vše doplňuje několik dalších melodických vedlejších motivů. Situování hlavního děje filmu také naznačuje, že v hudební složce bude prostor nejen pro klasický orchestr, ale i pro atypické bicí nástroje (příkladem budiž jedna z nejlepších skladeb Forbidden Friendship), a také pro různé keltské nástroje. Powell se zdatně opírá o svoji předchozí práci, nekopíruje se a šikovně variuje hlavní motivy od jednoduchých pianových sól až po rozvětvené orchestrální kusy, které okoření o krásné sborové pasáže. A to je hlavní deviza soundtracku – jeho propracovaná orchestrace, pohrávání si s motivy, přesně to, co potřebuje podobný film mít. John Powell byl Americkou filmovou akademií dlouhou dobu přehlížen a právě proto se jedná o jeho teprve první (konečně!) oscarovou nominaci. Nějaká šance na úspěch tu sice je a Powell by si Oscara opravdu zasloužil, ale podle předchozího apetitu hlasujících se obávám, že na sošku nedosáhne. A to je velká škoda. Soundtrack k filmu Jak vycvičit draka (i film samotný) je vynikající.

INCEPTION (Počátek) – Hans Zimmer

Když jsem u Johna Powella zmiňoval, že by si Oscara zasloužil, totéž platí i o Hansi Zimmerovi s hudbou k filmu Počátek režiséra Christophera Nolana. S ním Zimmer (spolu s Jamesem Newton Howardem) pracoval na nejnovějších Batmanech. V určitém směru Zimmerův Počátek na Temného rytíře a Batman začíná navazuje a používá podobné postupy, ale vše úplně jinak a to je právě to, co dělá ze soundtracku k Počátku skvělý poslech. Už první skladba Half Remembered Dream, ve které se k táhlým smyčcům přidávají burácející žestě, je předzvěstí, jak bude zbytek soundtracku znít a co od něj očekávat. V dalších skladbách Zimmer mistrovsky používá kytarová sóla, opakující se smyčcové party a opět burácející žestě nebo naopak v klidných pasážích syntezátory navozující tlukot srdce a k tomu táhlý hlavní motiv (Old Souls, We Build Our Own World), tu a tam v pozadí elektrické kytary (Time) podpořené klasickým orchestrem s důrazem na smyčce a žestě. Ostatně lesní rohy, žestě a tuby byly pro tento soundtrack nahrány zvlášť a to ve více než běžném počtu, aby byl hudební prožitek silnější. V Počátku je také dramaturgicky velmi důležitá skladba od Edith Piaf s názvem Non, Je ne Regrette Rien, která v příběhu funguje jako jakýsi kopanec – probuzení ze snu a také jako jeden z hlavních motivů. Hans Zimmer totiž vtipně použil zpomalenou žesťovou smyčku skladby jako hlavní motiv. Příkladem za všechny je hned první skladba Half Remembered Dream a nebo toto video. O hudbě k filmu Počátek se píše velmi špatně, člověk ji musí slyšet a to pokud možno v pořadí film – soundtrack – film – soundtrack, protože jednou vám to prostě stačit nebude. Pravděpodobnost, že Zimmer promění svoji osmou nominaci ve vítězství, je podle mého velmi vysoká a doufejme, že se tak stane. Byl by to Zimmerův druhý Oscar (oceněn byl pouze za Lvího krále).

THE KING’S SPEECH (Králova řeč) – Alexandre Desplat

Francouzský skladatel Alexandre Desplat se v posledních letech vyšvihl do hollywoodské extra-třídy a není roku, kdy by nebyl nominován na jednu z prestižních cen. U filmu Králova řeč režiséra Toma Hoopera už Desplat začal sklízet ovoce v podobě ceny BAFTA a dalších, ale na svého prvního Oscara stále čeká. Jeho soundtrack přesto šanci má a tím by Desplat proměnil svoji první nominaci z dosavadních čtyř. A v čem je hudba tak zajímavá? Jedním slovem v jednoduchosti. Alexandre Desplat se totiž nepouští do žádných krkolomných kompozičních experimentů a po celou délku soundtracku hraje hlavní prim piano, smyčce a chytlavá melodie. Poklidné skladby tu a tam prostřídá sólo na cello nebo harfu, ale stále se drží dvou hlavních motivů. Kdo zná předchozí Desplatovu práci, určitě v ní najde jisté spojitosti, ale stále bez větších náznaků kopírování sebe sama. Králova řeč patří mezi klidné komorní soundtracky, přesně evokující dobu první poloviny 20. století, do které je film zasazen. Osobně bych Oscara tomuto soundtracku nedal, ale třeba Alexandre Desplat svého prvního Oscara získá.


THE SOCIAL NETWORK – Trent Reznor a Atticus Ross

Říká se konec dobrý, všechno dobré. Ale u posledního z nominované pětky tomu tak není. The Social Network režiséra Davida Finchera sklízí ovace po celém světě a překvapivě i jeho hudební složka, kterou mají na svědomí Trent Reznor (frontman skupiny Nine Inch Nails) a Atticus Ross. Přestože je jejich hudba a zvukový mix ve filmu zajímavý a funguje tak nějak normálně, rozhodně není výjimečný. Mluvíme zde totiž o jednoduchých klavírních motivech podpořených tuctovou elektronikou bez špetky zajímavého nápadu. Při samotném poslechu hudba působí nudně, mnohdy pouze jako sled zvuků podobajících se hudbě. Upřímně řečeno, tento soundtrack by mezi nominovanou pětkou neměl být. Rozhodně se během loňského roku vyskytly zajímavější soundtracky, které stojí za povšimnutí. To už měli být raději nominováni Daft Punk a jejich sofistikovanější Tron: Legacy. Ale jak se říká, proti gustu… Přesto se obávám, že po získaném Zlatém glóbu pro duo Reznor – Ross, je velká šance, že se Akademie přikloní k The Social Network.

Ať dopadne rozhodování Americké filmové akademie jakkoliv, každý ať si najde svého favorita mezi nominovanou pěticí. U mě jasně zvítězil Zimmerův Počátek v těsném závěsu za filmem Jak vycvičit draka Johna Powella. Poté následuje Desplatova Králova řeč a 127 hodin A.R. Rahmana. A na konec The Social Network dua Atticus Ross a Trent Reznor. Výsledky přinese Filmweb jako každý rok v časných ranních hodinách 28. února.

článek jsem napsal pro filmový server www.filmweb.cz

http://tvavideo.o2active.cz/show.article.aspx?id=106948

U tohoto článku není možné diskutovat.