Kdo by neznal Vangelise. Tento řecký rodák (vlastním jménem Evangelos Papathanassiou) se vryl do pamětí mnoha posluchačům svým osobitým používáním kombinace syntezátorů a klasického orchestru. Pokud se zaposloucháte do některého jeho alba, ihned zjistíte, jaký je Vangelisův styl a v budoucnu vám již nedělá žádný problém jej identifikovat, což může být někomu proti srsti, ale o tom až dále. Každopádně Vangelis má na svém kontě přes 50 soundtracků, ať už se jedná o televizní filmy, seriály, či klasické filmy pro kina. Ve světě Hollywoodu se Vangelis představil na začátku osmdesátých let soundtrackem k filmu Ohnivé vozy (známý spíše jako Chariots of Fire) a zaznamenal s ním nečekaný úspěch jak u posluchačů tak z větší části i u kritiků a členů Akademie, kteří odměnili Vangelisovy Ohnivé vozy Oscarem za nejlepší soundtrack roku 1981. Mimochodem, Vangelis porazil takové klasiky jako jsou Dobyvatelé ztracené archy Johna Williamse nebo Ragtime Randyho Newmana. Během následujících let se Vangelis prezentoval doprovodem ke sci-fi Blade Runner (v tomto případě nadšení z tohoto sugestivního soundtracku s většinou lidí nesdílím), dobrodružnému filmu Bounty z roku 1984 a hlavně dobrodružné podívané Ridleyho Scotta s názvem 1492: Dobytí ráje (1492: Conquest of Paradise). Poté si dal skladatel v Hollywoodu na delší dobu pauzu a až letos se vrátil v plné polní se svými syntezátory s filmem Alexander Veliký režiséra Olivera Stonea (vzhledem k režisérovi se původně předpokládalo, že hudbu bude skládat John Williams – Nixon, JFK, ale režisér byl radši, když hudbu skládal Evropan, v lepším případě Řek, což má spojitost i s lokalizací děje). Ovšem ještě před Alexandrem měl Vangelis na svědomí jiný velký projekt – zkomponoval hudbu pro misi NASA k Marsu s názvem Mythodea (zatím nejlepší dílo od Vangelise) a poté ji představil na několika živých koncertech po celém světě, zvláště pak v rodném Řecku, ze kterého vzešel perfektní záznam vydaný na DVD a mimo jiné vysílaný loni v listopadu na ČT. To jen tak na okraj.
V tuto chvíli se již dostáváme k samotnému soundtracku Alexandra (od této chvíle vypouštím slovo Veliký, jinak bych se tu upsal), u kterého bych vás rád upozornil na jednu věc: pokud nesnášíte Vangelisova předešlá díla, která jsem zmiňoval v předešlém odstavci, případně jsou vám proti srsti jeho syntezátory, tak je více než pravděpodobné, že se vám nebude líbit ani soundtrack k Alexandrovi. Celá koncepce hudební složky je totiž opět vystavena na Vangelisově trademarku, tzn. syntezátory, dva jednoduše zapamatovatelné motivy a trocha orchestru, který bohužel ve většině případů není slyšet. A to ani v situacích, kdy slyšíme nějakou monumentální část, do které by orchestr (podle dostupných informací bylo použito až stočlenné těleso) přesně pasoval a dodal hudbě přirozený, neumělý rozměr. Tato „skutečnost“ je jedním z několika zásadních nedostatků soundtracku a tvůrce by se za něj měl stydět.
Ponechme tedy stranou polemiky, zda-li je hudba zahraná orchestrem či syntezátorem, nás zajímá samotná hudba a její funkčnost ve filmu. Vangelis složil pro Alexandra dva nosné hlavní motivy, které se prolínají celým filmem v několika málo variacích a úpravách, které mohly být rozvinutější a košatější. S prvním motivem hlavního hrdiny se setkáváme ihned v úvodních dvou skladbách Introduction a Young Alexander, které tvoří prakticky jeden celek. Ten nejzásadnější motiv ovšem následuje ve třetí skladbě Titans, kde se skladatel představuje v plné síle, ale že by to bylo něco originálního, to se říci nedá. Tento motiv je tvořen ze tří not, které jsou dost podobné hlavnímu motivu ze soundtracku k 1492: Dobytí ráje a jsou taktéž reprezentovány rytmickými perkusi a smyčci (převážně syntezátory) a tuby spolu s trombóny hrají hlavní třínotový motiv. Ale na druhou stranu se musí uznat, že Vangelis umí napsat pěkný hrdinský motiv, se kterým už bohužel nepracuje v takové míře, jakou by si zasloužil. Což je v tomto případě velký problém, protože se obě hudební témata objevují prakticky v totožných „orchestracích“ s minimální změnou, takže se někdo může při poslechu hodinového alba nudit.
Vzhledem k tomu, že se ve filmu objevují dlouhé scény z různých oslav vítězství a následných „žranic a orgií“, bylo nutné, aby skladatel napsal několik skladeb majících nenáročný orientální nádech, ideální pro relaxaci. Ve své podstatě se to Vangelisovi podařilo (Roxane’s Dance nebo Gardens of Delight); vytvořil zajímavé variace na exotickou hudbu vhodnou třeba i pro břišní tanečnice (všelijaké bubínky, cinkátka, harfy – ty používá Vangelis velmi rád – a ženská sóla). Další vynikající skladbou je na třinácté pozici Across the Mountains (viz. ukázka v track listingu), kde Vangelis perfektním způsobem kombinuje hučící sbor (pravděpodobně živý) s pochodovými bicími a smyčcovými nástroji a ke konci vygraduje do majestátního finále. Ovšem pořád si říkáte, že už jste to někde slyšeli. Bohužel se tohoto pocitu nezbavíte ani při poslechu dalších skladeb, z nichž třeba sedmá Eastern Path kopíruje Zimmerova Gladiátora a další se inspiruje skladbou ze soundtracku Edwarda Shearmura Johnny English. V onom druhém případě se jedná o podobnost ještě větší, protože Vangelis ve skladbě Roxane’s Veil kombinuje syntezátorové smyčky, sólové housle a prakticky stejné noty, přesně jako Shearmur a uskupení Bond na zmiňovaném soundtracku Johnnyho Englishe (pro rýpaly skladba Kismet).
Bohužel musím na závěr přiznat, že jsem byl ze soundtracku poněkud zklamaný (a pokud k tomu přičtu, že měl Vangelis na komponování celý rok, tak jsem zklamaný ještě víc, jiný skladatel by z daného tématu vykřesal rozhodně víc), protože jsem si k historickému velkofilmu představoval poněkud jinou hudbu, ve které by bylo použito podstatně méně syntezátorů a podobných umělých náhražek orchestru. Faktem je, že na samostatný poslech funguje hudba mnohonásobně lépe než ve filmu, takže něco ve stylu 60% pro hudbu slyšenou ve filmu a 80% za CD, které by teoreticky s filmem nemuselo mít nic společného. Jenomže my hodnotíme spojitost hudby a filmu, takže za 60%. A máš to, Evangelosi!
Skladatel: Vangelis
Interpret: Vangelis
Originální název: Alexander
Český název: Alexander Veliký
Režisér: Oliver Stone
Vydavatel: Sony Classical
Datum vydání: 9.listopadu 2004
Celkový čas: 56:20
Hodnocení: 50%
Track Listing
1. Introduction (1:31)
2. Young Alexander (1:35)
3. Titans (3:59)
4. The Drums of Gaugamela (5:19)
5. One Morning at Pella (2:10)
6. Roxane’s Dance (3:24)
7. Eastern Path (2:58)
8. Gardens of Delight (5:23)
9. Roxane’s Veil (4:40)
10. Bagoas’ Dance (2:28)
11. The Charge (1:40)
12. Preparation (1:41)
13. Across the Mountains (4:12)
14. Chant (1:38)
15. Immortality (3:18)
16. Dream of Babylon (2:40)
17. Eternal Alexander (4:37)
18. Tender Memories (2:58)
total time – 56:20
Recenzi na tento soundtrack jsem napsal pro www.filmweb.cz
